Mexický naháč

Historie Xoloitzcuintliho sahá více než 3 000 let zpět do dob předkolumbovského Mexika. Aztekové, Toltekové a Maya považovali tohoto psa za svatého a věřili, že má léčivé schopnosti a může chránit domovy před zlými duchy. Byly nalezeny sošky Xolo ve stavebních vrstvách, které sahají až do dob před aztéckým impériem. Xolo byl téměř vyhuben po španělské kolonizaci, ale byl znovu objeven a jeho populace byla obnovena ve 20. století.

Mexický naháč je svalnatý a štíhlý s elegantním vzezřením. Má hluboké, šikmé oči a velké, netopýří uši. Kůže je hladká a může být různých barev, od černé, šedé, bronzové až po růžovou. Existuje také varianta se srstí, která má krátkou, jemnou srst.

Bezsrstá varieta: Typickým znakem této variety je úplná ztráta srsti na těle (naháč). Nicméně na čele a šíji bývá trochu krátké, hrubé a pevné srsti různého zbarvení, která nikdy nemá být delší než 2,5 cm a nikdy by neměla tvořit dlouhou jemnou čupřinu. Hrubá srst se často nachází na tlapkách a na konci ocasu, avšak její chybění by nemělo být penalizováno.

Osrstěná varieta: Tato varieta má celé tělo pokryté srstí. Může mít velmi málo srsti na břiše a mezi pánevními končetinami. Srst by měla být krátká, přilehlá, přednostně hladká bez podsady.

Xolo je známý svou oddaností, inteligencí a klidným temperamentem. Může být někdy opatrný vůči cizím, ale s rodinnými členy je něžný a milující. Jsou také velmi věrní a mohou být ochranitelskí. Je to inteligentní plemeno, které se snadno učí.

Existují tři velikosti Xolo:

Malý (Toy): výška do 35 cm, váha 4-8 kg

Střední (Miniature): výška 35-45 cm, váha 8-15 kg

Velký (Standard): výška 45-60 cm, váha 15-25 kg