Kanadský eskymácký pes

Kanadský eskymácký pes byl chován domorodými obyvateli Arktidy po tisíce let jako tažný a pracovní pes. S příchodem evropských osadníků a objevitelů v 19. a 20. století se stal populárním tažným psem pro polární expedice díky své výjimečné odolnosti a síle. V průběhu 20. století však začal upadat v oblibě v důsledku modernizace dopravy a byl téměř vytlačen jinými plemeny. Aktivní snahy o zachování plemene byly zahájeny v 70. letech 20.

Kanadský eskymácký pes je středně velký až velký pes s robustní a kompaktní stavbou těla. Má širokou hlavu, středně dlouhý čenich, vztyčené uši a hluboké, výrazné oči. Jeho končetiny jsou svalnaté, přizpůsobené k těžké práci, zatímco ocas je nesený v oblouku nad zády nebo visí volně.

Srst kanadského eskymáckého psa je hustá, s bohatou podsadou, což mu poskytuje izolaci proti chladu. Barva srsti může být různá, včetně bílé, černé, šedé, hnědé a kombinací těchto barev. Srst je středně dlouhá a může být rovná nebo mírně vlnitá.

Toto plemeno je známé svou nezávislostí a inteligencí. Může být rezervovaný vůči cizím, ale je obvykle laskavý a věrný k rodině. Je důležité mít na paměti, že má silný teritoriální a lovecký pud, což vyžaduje řádnou socializaci a výchovu od útlého věku. Může být dominantní, proto je důležité poskytnout mu jasné vedení.