Aljašský malamut

Aljašský malamut byl pojmenován po kmeni Inuitů zvaném Mahlemiut, kteří žili v oblasti Kotzebue Sound na západní Aljašce. Toto plemeno bylo chováno po tisíce let domorodými kmeny pro práci, a to konkrétně pro táhnutí těžkých saní a jako lovecký pes. Ve 20. století, s příchodem zlaté horečky na Aljašku, byl tento pes často křížen s jinými plemeny, což vedlo k zředění původního krevního původu. V 20. století bylo podniknuto mnoho snah o obnovu a zachování čisté linie tohoto plemene.

Malamut je robustní a dobře stavěný pes s hlubokým hrudníkem a silnou svalovou stavbou. Má širokou hlavu s výrazným čenichem, ušima postavenými vztyčeně a hlubokýma, tmavýma očima. Jeho ocas je nesen vysoko, ale nikdy ne nad úrovní zad.

Srst malamuta je hustá a těžká s měkkou podsadou a hrubším vnějším krytem. Barvy srsti se pohybují od světle šedé přes černou k hnědé a sable, s charakteristickou "maskou" na obličeji, bílým břichem, nohama a ocasem. Délka srsti je střední až dlouhá, což mu poskytuje potřebnou izolaci v chladném klimatu.

Aljašský malamut je inteligentní, nezávislý a odvážný pes s hlubokým smyslem pro loajalitu k své rodině. Přestože může být rezervovaný k cizím, je věrný a laskavý k lidem, které zná. Je důležité mít na paměti, že má silný lovecký pud, což může způsobit problémy s menšími zvířaty. Vyžaduje hodně cvičení a mentální stimulace.